Základní škola a mateřská škola Spálené Poříčí

Děti z hnutí "Na vlastních nohou - Stonožka" pogratulovali kardinálu Dukovi k jeho sedmdesátinám.

Vloženo 06. 06. 2013, autor Mgr. Jiří Šeffl

V pátek 26. dubna 2013 navštívilo historický Arcibiskupský palác více než 200 dětí. Stonožkové děti, pedagogové a přátelé Stonožky totiž přišli navštívit svého patrona Jeho Eminenci Dominika kardinála Duku OP, aby mu popřáli k jeho významnému životnímu jubileu.

V 11 hodin uvítal pana kardinála bouřlivý potlesk. Oslavence i všechny přítomné přivítala paní Běla. Panu kardinálovi předala jménem všech stonožkových dětí dary, na jejichž přípravě se podílely stovky malých gratulantů. Prvním darem bylo perníkové srdce s nádhernou podobenkou Jeho Eminence - symbolické vyjádření lásky a úcty k vzácnému patronovi. Dalším pak nádherná zlatou nití vyšívaná štola v kardinálské červené barvě. Třetím darem byla unikátní kniha vázaná v pravé kůži, která obsahovala ručně malovaná a psaná přání k narozeninám a fotografie z mnoha stonožkových akcí, kterých se pan kardinál osobně zúčastnil. Při jejím přebírání pan kardinál řekl, že takovou knihu určitě nemají ani na Strahově. Posledním darem pak byl architektonický návrh pergoly, který vypracovali posluchači soukromé mezinárodní architektonické školy ARCHIP. Ta bude vybudována v rámci stonožkového projektu v domově "Zvíkovecká kytička".

Mezi jednotlivými částmi blahopřání pak zazněly písně dětí z MŠ v Kostelci nad Labem a zpěváků ze stonožkové ZUŠ ve Staré Turé. Žáci naší školy panu kardinálovi zazpívali píseň "Chválím Tě země má" a narozeninovou píseň, kterou složil a slova k ní napsal pan učitel Mgr. Roman Škala.

Jeho Eminenci přišli poblahopřát i další významní hosté - patron Stonožky RNDr. Alexandr Vondra, gen. Miroslav Žižka z GŠ AČR a Prof. Petr Piťha, probošt Kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Jedním z milých překvapení bylo blahopřání účastníků každoročního setkání klubu historických amerických válečných vozidel, kteří přijeli se svými vozy přímo pod okna arcibiskupského paláce.

Pan kardinál upřímně poděkoval za všechny krásné dary a blahopřání, které se mu od stonožkových dětí a přátel dostaly. Vyzval děti, aby se dokázaly přihlásit nejen k úspěchům, ale i k tomu, když se něco nepovede. Zavzpomínal i na svá školní léta. Řekl, že nikdy nepatřil k nejvzornějším žákům a občas došlo i na rákosku. Navíc mu to pomohlo uvědomit si, co se nemá dělat. Připomněl i pravidlo: "Co chceš, aby jiní nedělali tobě, nedělej ani ty jim. To je vlastně nejkratší definice toho, co je to láska." Poté pan kardinál dostal několik zvídavých dotazů od dětí. Snad nejkrásnější byl od pětileté Charlottky: "Jak to vypadá v nebíčku?" Na tuto určitě ne jednoduchou otázku pan kardinál odpověděl: "Když se večer podíváš na hvězdnou oblohu, tak stejně krásné jako ty hvězdy to bude v nebíčku. A budeme tam se všemi, kteří věří, že Bůh se stal v osobě Ježíše jedním z nás."

V závěru slavnostního dopoledne pak děti i pedagogové předali oslavenci své osobní blahopřání a dary. Mnohým z nich bude tuto mimořádnou událost připomínat i společná fotografie s panem kardinálem.