Základní škola a mateřská škola Spálené Poříčí

Noc s Andersenem

Vloženo 08. 04. 2019, autor Mgr. Lenka Karasová, zhlédnuto 1940x

„Dobrá kniha hovoří i po té, co jsme ji zavřeli.“ (Zdeněk Hanka, český spisovatel)

Od útlého dětství jsem vášnivou čtenářkou. Mám velice vřelý vztah ke knížkám a myslím si, že není lepší způsob odpočinku, než přečíst si krásnou knihu. Mým dětstvím mě provázely Gabra s Málinkou, Děti z Bullerbynu, Anna ze Zeleného domu a spousta dalších překrásných knih. Hltala jsem jejich příběhy, prožívala jsem s hrdiny jejich dobrodružství. I v dospělém věku si přečtu ráda kvalitní dětskou knížku – a není jich málo.

Proto jsem byla velice potěšena, když mě paní knihovnice Věra Čížková pozvala, abych se zúčastnila první spálenopoříčské Noci s Andersenem. Tato akce probíhá v České republice od roku 2000. Ptáte se, jaký má smysl? No přece ukázat dětem, že číst je veliké dobrodružství!

Akce se konala 5. dubna od 19. 00 hodin v nové, ještě nezařízené budově knihovny. Děti, které se zúčastnily tohoto dobrodružství, byly velice natěšené. Vždyť komu se to povede, usínat mezi tolika příběhy. Pan starosta, Ing. Jindřich Jindřich, popřál dětem klidnou noc, pan ředitel základní školy, Mgr. Jiří Šeffl, přečetl pohádku V kachním dvorku a pan místostarosta, Ing. Pavel Čížek, také přečetl pohádku – Malý cínový vojáček. Všichni jsme napjatě poslouchali a nechávali se unášet do říše fantazie.

A to nebylo všechno! Nakonec jsme si ještě přečetli Pohádku života – o životě Hanse Christiana Andersena, Děvčátko se sirkami a Sněhuláka. Přemýšleli jsme, proč psal Andersen tak smutné pohádky. Asi proto, že vyšel z velice chudých poměrů a sám na vlastní oči viděl všechnu tu bídu a hlad.

Ptáte se, jak to všechno skončilo? Vím, ale nepovím! Musíte se zeptat dětí, protože ještě ten večer zažily jedno velké překvapení!