Základní škola a mateřská škola Spálené Poříčí

Werichova vila na Kampě

Vloženo 02. 05. 2019, autor Mgr. Renata Štěrbová, Mgr. Gabriela Honsová a děti ze 4. A, 5. A a 5. B, zhlédnuto 2321x

Konečně přišel 30. duben, den, na který jsme se všichni moc těšili, protože jsme již od zimy měli naplánovaný výlet do Prahy. A ne ledajaký! Našim cílem byla Werichova vila na Kampě.

Cesta autobusem nám rychle utekla a my jsme se zanedlouho ocitli na Pohořelci, odkud jsme došli k Pražskému hradu. Zde se nám otevřel nádherný pohled na hlavní město, které bylo ozářeno sluncem. Pozorovali jsme známá místa – Petřín, Malou Stranu, Národní divadlo, Karlův most, Žižkovskou věž a další. Nerudovou ulicí jsme se vydali dolů směrem ke Karlovu mostu, kde se Werichova vila nachází. Cestou jsme si všímali historických domovních znamení a ta nejkrásnější si fotili. Prošli jsme kolem Lennonovy zdi, u níž jsme se na chviličku zaposlouchali do melodií Beatles v podání neznámého mladého písničkáře. Kousek od tohoto místa stojí Werichova vila, v níž jsme strávili asi hodinu a půl.

Slečna průvodkyně nás seznámila s osobností Jana Wericha a provedla celým domem od sklepení až na půdu, kde se dnes pořádají různá herecká vystoupení nebo koncerty. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o Werichovi a Osvobozeném divadle a prohlédli si řadu dobových předmětů, z nichž většina patřila právě panu Werichovi a jeho rodině. Kukátkem jsme mohli nahlédnout do Werichovy spižírny, jež byla vždy plná dobrého jídla. Zaujalo nás i Holanerium – maličká místnost s výhledem na romantickou Čertovku. Zde jsme si mohli pohrát se slovy na magnetické tabuli a skládat vlastní verše. Prohlídka byla zakončená ve sklepě, v němž nás překvapila obrovská postava Golema.

Na skok jsme se ještě zastavili v cukrárně a obdivovali velmi lákavé zákusky nejrůznějších barev a tvarů. Nejkrásnější byl dort paní Medy, tedy paní Medy Mládkové, jež se zasloužila o záchranu zchátralé vily. Poté jsme se odebrali k Vltavě a chvíli pozorovali lodě plné turistů plující kolem. V parku na Kampě nás ještě zaujaly sochy miminek v nadživotní velikosti od umělce Davida Černého, u nichž jsme chvíli relaxovali a nasvačili se. Nakonec jsme se už trochu líným krokem vydali zpátky k Hradu a autobusem hurá domů. Poslední tečkou byla návštěva restaurace McDonald´s.