Základní škola a mateřská škola Spálené Poříčí

Den naruby

Vloženo 13. 04. 2021, autor Mgr. J. Regentová, zhlédnuto 1518x

Někdy je nečekaně naruby úplně všechno i to, co by vlastně naruby být ani nemělo.

Doba je pro nás všechny náročná. Děti si ale zaslouží vnímat vše kolem s radostí, s pozitivním vnímáním a nejlépe prostřednictvím hry. A také my, dospělí, chceme jejich radost sdílet.

Patřila jsem k těm šťastnějším učitelům, kteří se mohli po znovuotevření škol na podzim svým žáčkům věnovat ve škole při prezenční výuce. Každý den prozářily třídu dětské úsměvy, dětský smích a tu a tam i nějaká ta školní legrácka. Náš život ve škole se od toho, jak to bylo dřív, lišil jen v preventivních hygienických opatřeních. Pro učitele je sice těžké mluvit několik hodin přes roušku, ale náročnější je umluvit třídu přes respirátor...

Učím naprosto jedinečné druháčky, pro které velice ráda něco vymýšlím. Společně jsme se snažili projít všemi dny, které patří k masopustním, užili jsme si v rámci možností v maskách i samotný úterní Masopust. A protože si to děti chtěly užít také s panem učitelem na HV, přišly v maskách i v pátek. Tam se zrodil v hlavičce jednoho druháčka nápad, že bychom mohli každý pátek mít nějaké téma. Pátek je v naší třídě dnem, kdy celý týden uzavíráme, reflektujeme a hodnotíme, co nového jsme se naučili, kam jsme došli, kde jsou rezervy, nač se budeme v tom dalším týdnu zaměřovat a čemu se budeme věnovat, co nás čeká.

Následující týden jsme se každý den věnovali přípravě nového tématu a začali jsme se všichni těšit na pátek 26. 2. a plánovaný Den naruby (v minulosti to bylo u nás velmi úspěšné téma pro projektový den celé školy). Děti přicházely s různorodými nápady, jak ten den ve škole prožít a přitom se učit.

Naše plány nečekaně zasáhla svět ovládající nemoc. Musela jsem do karantény. Zaskočilo nás to všechny. A hlavně co se slíbí, mělo by se splnit. Nezbývalo mi, než vymyslet krizový plán. A mám štěstí na úžasné kolegyně, které moji výzvu pro realizaci tohoto dne přijaly s nadšením. Paní asistentka L. Frisch a paní učitelka D. Pojerová se ujaly Dne naruby naprosto skvěle! Velmi kreativně, s nadhledem, s vtipem, s radostí a to vše dokázaly přenést i na děti. Vytvořily jedinečný den, o kterém děti rády mluví a rády se k němu ve vzpomínkách vrací. A tak v tento den přicházely některé děti ze šatny do třídy pozpátku (máme třídu v přízemí, kousek od šaten), někdo měl poruby mikinu, někdo přišel v ponožkách, které netvořily pár... Naše třída se změnila v dílnu pana školníka, kde „pan školník“ i učil (samozřejmě to byla paní asistentka), písmena na tabuli byla vzhůru nohama, při svačině se „obědvalo“, „oběd“ přinesla „paní kuchařka“ (paní zástupkyně) Nápadů, které zpestřily dětem den, byla velká spousta. A já jen lituji, že jsem nemohla být u toho.

A jak celý den ve škole naruby vnímaly děti? V závěrečné reflexi se podělily o své postřehy.

CO SE TI DNES PODAŘILO? CO TĚ POTĚŠILO?

Jakub: Úplně nejlepší byla matika a učení na gauči (prostor u šaten).

Martin: Matika byla super!

Dominik: Do třídy jsem přišel pozpátku. To se mi líbilo. Pak jsem měl oblečení naruby, líbila se mi naše třída jako dílna pana školníka. A bezva byla hudebka s panem učitelem.

Jenda: Celé to bylo úžasné!

Tomáš: Skvělá byla matika a hudebka! A je škoda, že má paní učitelka karanténu.

Helenka: Líbila se mi hudebka.

Anežka: Bylo to zábavné.

Klárka: Nejlepší byla matika.

Sabinka: Bavilo mě všechno. Škoda, že je paní učitelka v karanténě.

Dianka: Líbil se mi celý den.

Dianka M.: Úplně nejvíc matematika. Paní učitelka Deniska měla noční košili.

Mgr. J. Regentová